3x historka: náhoda je blbec

5. listopadu 2012 v 17:59 | Jeny
Dnes trochu vyprávění, aneb co všechno se mi stalo na toto téma.

Skončila hodina společenských věd - můj nejneoblíbenější předmět. A aby také ne, když to do nás učitelka hustí hlava nehlava. Všechno musíme umět nazpaměť tak, jak to máme v sešitě a nic nesmíme říkat svými slovy, protože to se jí prostě nelíbí. No tak jsem si nějak takhle po té hodině zanadávala, povídala jsem holkám, jak mně ty společenky štvou a že nechápu, proč mi učitelka z toho testu dala 4 a že ty společenky fakt nesnášim! Když jsem byla uprostřed svého vášnivého nadávání, holky na mně začaly zvláštně koukat a strkali do mně. A já: "Co jeeee? Copak se mnou nesouhlasíte?", pak se koukám, že obě naznačují očima jakoby za nás. No jasně, hádejte, kdo mi to celou dobu funěl na záda? Naše učitelka společenek. A usmívala se stejně podle, jako vždy.

Další příhoda má kupodivu také souvislost se společenkama, tentokrát ale trochu jinak. Ze společenek mi vycházelo 2-3, což na týhle zatraceně těžký škole docela jde. Ale řekla jsem si, že se ty společenky pořádně naučím, protože jsem věděla, že jsem jediná, kdo ještě nebyl. Předminule říkala, že zkouší po Pythagorovce - minule je opravdu zkoušela a řekla, že příště bude zkoušet to samé. Tak jsem se vše opravdu moc dobře našrotila (učila jsem se dvě hodiny! tak ještě abych dostala něco horšího než 1). Hádejte, co se stalo. Na tu látku, co jsem tak perfektně uměla, vyzkoušela pět různých lidí. Mně vytáhla jako šestou - na tu další látku, o které jsem neměla ani tucha. Něco jsem jí tam kecla, takže známka ze zkoušení: čtyři mínus. Co k tomu dodat.

Třetí povídka už nebude ve spojení se společenkama, i když bych o tom mohla psát hotový román, ale tentokrát se podíváme na jednoho velmi nešťastného prváka, který toho se mnou zažil opravdu hodně. :D Když jsem chodila do třeťáku (na gymplu), stala se mi taková příhoda: šla jsem svojí šatnou a bavila se s kámoškou, když v tom jsem nějak ztratila rovnováhu a padala jsem jakoby nastranu, ke skříňkám. Říkala jsem si, že je to dobrý, že mně skříňky zastaví. Což bych měla pravdu, kdyby se zrovna mezi mnou a skříňkou neobjebil takový droboučký prvák, kterého jsem doslova "přimáčkla" na skříňku. Je mu to nejspíš vadilo, ale pro mně to byl příjemný dopad do měka. :D Nejhorší bylo, že jsem ho pak celý den pořád potkávala ve škole na chodbách. Připadala jsem si jako totální blbec. :)
Vaše Jeny
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Agricula Agricula | Web | 5. listopadu 2012 v 18:15 | Reagovat

Úsměvné :-)

2 Agricula Agricula | Web | 5. listopadu 2012 v 18:18 | Reagovat

(zmáčkla jsem omylem enter, takže pokračování...) Líbí se mi jak jsi téma pojala. Všechny 3 příspěvky jsou úsměvné, málo kdo něco takového nezažil :D Akorát bych to nenazývala "povídky" to je přece jenom něco jiného...

3 chs-animal-love chs-animal-love | E-mail | Web | 5. listopadu 2012 v 18:24 | Reagovat

To je úžasné! :-x A líbí se mi,že to bereš jako srandu a klidně se podělíš s ostatníma a nedusíš to v sobě! ;-) Souhlasím s "Agricula" nazvala bych to spíše jako trapasy :-D

4 Jeny Jeny | Web | 5. listopadu 2012 v 21:56 | Reagovat

[2]:

[3]:

Celé to totiž má vyznít trochu "ironicky", takže proto ten nadpis: "povídky". :) Ale v pohodě...

5 *Geminy* *Geminy* | Web | 6. listopadu 2012 v 16:25 | Reagovat

Jo, tak to já takový pech nemám :D. Naštěstí, já se právě nejdříve rozhlídnu po okolí a až pak melu kydy na učitele :D No a víš proč tě vytáhla na tu novou látku, protože si na tebe zasedla :D. To ti ted bude podle mě dělat často. Je to nefér, ale učitelé jsou podle mě zamindrákovaný a plný zloby, nejraději by si z nás udělali boxovací pytel

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama